|
|
Posouzení možnosti reintrodukce lipana podhorního vysazením uměle odchovaných generačních ryb v předvýtěrovém období
PASTEJŘÍK, Jan
Tato práce se zabývá možností reintrodukce lipana podhorního do volných vod, a to pomocí vysazení uměle odchovaných generačních ryb v jejich předvýtěrovém období. Pro pokus byly použité 3-4leté generační ryby, které byly odchovány v průtočné nádrži Hulák v Prachaticích. Ryby byly následně na jaře označeny a vysazeny do úseků revíru FROV JU, které byly před tím proloveny elektrickými agregáty a bylo zkoumáno tamní složení populací ryb. Stejným způsobem byl proveden kontrolní odlov také na podzim - tentokrát hlavní pozornost směřovala na přítomnost generačních lipanů a juvenilů. Kromě toho byl proloven rovněž navazující úsek řeky (mimo experimentální úseky), ve kterém byla odlovena většina ryb. Na základě výsledků provedených sledování je možno říci, že v úseku toku, do kterého byly vysazeny odchované generační ryby, proběhl alespoň částečně úspěšný přirozený výtěr. I když počet na podzim odlovených tohoročních jedinců byl nízký (11 ryb), je možno tento přístup považovat za perspektivní z hlediska možnosti podpory výskytu lipana ve volných vodách a vhodný k dalšímu testování. Zpětně odloveno po 7 měsících od vysazení bylo pouze 6 % vysazených generačních ryb. Velikost těchto jedinců byla prakticky stejná jako při jejich nasazení. V případě použití tohoto přístupu v rámci rybářského hospodaření je nutné vysadit generační ryby maximálně několik týdnů před očekávaným výtěrem.
|
|
|
Semi-intensive rearing of young breeding European grayling (Thymallus thymallus L.) using self-seeded insect.
SADLOŇ, Patrik
Cieľom pokusu bolo otestovanie polointenzívneho odchovu remontných lipňov tymianových (Thymallus thymallus) s využitím technických prostriedkov k lákaniu náletovej potravy. Ryby pochádzali z dvoch zdrojov a boli odchovávané v objektoch Pstruhařství ČRS Kaplice a Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví (ERPP) Fakulty rybářství a ochrany vod JU vo Vodňanoch. Odchov prebiehal od začiatku mája do konca októbra až polovice novembra 2015. V Kaplici boli využité 3 betónové žľaby. Jeden kontrolný a na ďalšie boli inštalované technické prvky k lákaniu hmyzu: jeden so svetlom namiereným na plastovú dosku inštalovanú pod hladinu a druhý s elektrickými lapačmi hmyzu. Vo Vodňanoch boli ryby odchovávané v dvoch sádkach. Jedna bola použitá pre kontrolnú skupinu a v druhej boli spoločne otestované podvodné svetlo a lapače hmyzu. Všetky skupiny boli taktiež kŕmené komerčne vyrábaným granulovaným krmivom. Ryby boli pravidelne merané (celková dĺžka, dĺžka tela, hmotnosť) a vyšetrované veterinárnym lekárom. V priebehu experimentu bol v prvých obdobiach odchovu v Kaplici zaznamenaný lepší rast v žľabe s osvetlenou doskou. Vizuálne bolo potvrdené, že ryby prijímali hmyz v blízkosti technických prvkov v oboch lokalitách. Priebeh experimentu bol v oboch lokalitách, hlavne v období od júla do konca septembra, silne ovplyvnený zhoršením zdravotného stavu rýb s následným horším príjmom krmiva. V Kaplici došlo rovnako ku kolísaniu kvality prítokovej vody a vniknutiu dravých rýb do odchovných nádrží. To viedlo k veľmi vysokým stratám odchovávaných rýb v oboch lokalitách. I cez niektoré pozitívne zistenia sa efekt použitých prostriedkov pre odchov lipňa v zvolených objektoch nepodarilo preukázať.
|
|
|
Minulost, současnost a budoucnost jezerních pstruhů
Blabolil, Petr ; Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Matěna, Josef ; Muška, Milan ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
|
|
|
Potravní konkurence vysazovaných pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních
BLASZCZOK, Roman
Cílem práce bude v definovaných časových intervalech sledovat složení potravy vysazených pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních a posoudit míru potravní konkurence mezi sledovanými druhy. Experiment probíhal v druhé polovině září roku 2010 na řece Blanici v chráněné rybí oblasti u obce Těšovice, kde bylo vysazeno několik desítek tržních pstruhů duhových. V předem definovaných několikadenních odstupech bylo odloveno celkem 30 kusů pstruha duhového (SL = 266 ? 14 mm, m = 347 ? 54 g), 33 pstruhů obecných (SL = 244 ? 19 mm, m = 219 ? 51 g), 14 lipanů podhorních (SL = 256 ? 27 mm, m = 240 ? 91 g) a 12 rezidentních pstruhů duhových (SL = 255 ? 13 mm, m = 280 ? 47 g), původem z minulých vysazovaní. U odlovených ryb byl analyzován obsah žaludku a následně byla hodnocena potravní selektivita použitím Ivlevova indexu selektivity (1961), potravní konkurence pomocí Schoenrova indexu potravního překryvu (1970) a důležitost jednotlivých potravních složek prostřednictvím indexu významnosti dle Natarajana (1961). Pstruh duhový začal přijímat přirozenou potravu ihned po vysazení do toku a její výskyt byl zaznamenán u všech ulovených ryb po celé sledované období. Jako přednostní potrava pstruha duhového byl určen hmyz (Insecta), který tvořil dle indexu významnosti (IP) 54%, v potravě se z hmyzu nejvíce uplatňovaly dle (IP) řády Trichoptera (24%) a Ephemeroptera (19%). K sekundární potravě řadíme plže (Gastropoda), kteří tvořili dle indexu významnosti (IP) 25%. Pstruh duhový přijímal v toku obdobné potravní složky jako původní druhy lososovitých ryb. Dle indexu potravního překryvu (S) se potravní konkurence mezi pstruhem duhovým a pstruhem obecným za celé sledované období rovnala hodnotě (S = 0,566), u lipana podhorního (S = 0,520). I když obě tyto hodnoty jsou pod hranicí významného potravního přesahu (S = 0,6), můžeme říct, že potravní konkurence mezi těmito druhy ryb existovala a její úroveň nebyla zanedbatelná.
|
|
| |
|
|
Hodnocení adaptability odchovaných násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) v podmínkách volných vod
MANDELÍČEK, Jan
Hodnocení adaptability uměle odchovaných 2letých násad lipan podhorního v podmínkách přírodního toku. Práce bude provedena na účelovém revíru VÚRH JU Blanice Vodňanské 4B. Experimentální ryby budou odchovány intenzivní metodou na kruhové bazény a krmeny peletovaným krmivem. Nasazené ryby (odchované a divoké) budou označeny čipy a veškerá data (hmotnost a délka) o jednotlivých rybách zaznamenána. Sledována bude kusová návratnost a růst uměle odchovaných ryb ve srovnání s původními divokými rybami.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
|
|
Sekundární rybí pásma a výskyt lipana podhorního (Thymallus thymallus) v České republice
Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav ; Vetešník, Lukáš
V práci je sledován vztah mezi vznikem sekundárním pstruhovým pásmem pod údolními nádržemi a rozšířením lipana podhorního ve vodách České republiky. Lipan podhorní byl již v minulosti uváděn jako potenciálně perspektivní ryba pro naše toky. To bylo potvrzeno obrovským nárůstem jeho úlovků v 70. a 80. letech minulého století. Velký význam pro tento nárůst měl prostor vzniklý vytvořením sekundárních pstruhových pásem pod řadou v té době vznikajících vodních děl. Na přelomu století však došlo ke zlomu a početní stavy klesly opět na úroveň 50. let minulého století. Lze konstatovat, že tyto lokality se jeví za určitých podmínek jako velmi vhodné pro tento druh, je však ještě třeba sledovat celkovou dynamiku tohoto biotopu, aby bylo možno nastolit optimální režim vhodný pro v něm zastoupené organismy a tak i vznik stabilní rovnováhy.
|
host ::
RSS.